Ideální liturgická hudba?

Ve dnech 19.–20. června 2015 jsme v dominikánském klášteře v Krakově uspořádali populárně-naučné setkání o liturgické hudbě. Liturgická hudba je něčím, co by mělo zajímat všechny věřící, nejen chrámové hudebníky. S liturgickou hudbou se setkává každý, kdo se účastní mše. Někteří ani nevědí, že to, co slyší při mši, je liturgická hudba.

Ideální liturgická hudba?

Rozhodli jsme se uspořádat fórum, na kterém budeme diskutovat o vybraných tématech z této oblasti a představíme dobré vzory liturgické hudby. Vyslechli jsme prezentace probíraných žánrů a způsobů jejich interpretace. Slyšeli jsme koncert vokálního souboru Jerycho, který využívá tradiční idiom liturgického zpěvu. Přednášky a diskuse ilustrovala vystoupení různých souborů. Setkání se tak neomezilo na teorii, ale mělo pomoci hledat a rozvíjet dobré vzory.

  • Program bloku

    16:00–16:15 Zahájení
    16:15–17:00 M. Bornus-Szczyciński, Schola Cantorum Minorum Chosoviensis: Gregoriánský chorál v polštině
    17:00–17:45 T. Grabowski OP, SCMC: Rytmus gregoriánského chorálu v dominikánských pramenech
    17:45–18:00 Přestávka

  • O bloku

    První den setkání byl věnován hudbě středověkého původu: gregoriánskému chorálu, středověké monodii a sbírce Cantigas de Santa Maria. Marcin Bornus-Szczyciński a Schola Cantorum Minorum Chosoviensis představili gregoriánské skladby upravené pro polský jazyk. Slyšeli jsme řadu mešních proprií z Graduale Triplex zpívaných polsky místo latinsky. M. Bornus-Szczyciński už tři roky pracuje na překladu gregoriánských mešních zpěvů do polštiny. Ve své práci – kterou mnozí považují za kontroverzní – se snaží překládat skladby tak, aby beze změny původní melodie nesly text přesně odpovídající latinskému originálu. Je přesvědčen, že používání národních jazyků v řádné formě římského ritu vyžaduje překlad i textů mešních zpěvů; jinak přijdeme o šanci využívat gregoriánský chorál šířeji, než je tomu dnes. Ve druhé přednášce P. Tomasz Grabowski OP nastínil reformu liturgického zpěvu, kterou dominikáni provedli ve 13. století. Na základě pramenů z rané historie řádu – zejména Komentáře k Konstitucím řádu blahoslaveného Humberta z Romans, Prototypu dominikánské liturgie a 25. kapitoly traktátu De musica Jeronýma Moravského – představil pravděpodobná pravidla rytmu kvadratické notace, kterou dominikáni zavedli do svých knih. Příklad ilustrující přednášku zazpívala Schola Cantorum Minorum Chosoviensis z Chořova.

  • Program bloku

    18:00–18:45 Magdalena Sendor, Floripari: Cantigas de Santa Maria v polštině a jejich rytmus
    19:00–20:00 Koncert souboru Jerycho: Cantus planus multiplex
    20:15–22:00 Panelová diskuse: Co udělat, aby se chorál stal (prvním) zpěvem církve? Moderátor: T. Grabowski OP. Hosté: M. Bornus-Szczyciński, S. Witkowski, S. Ferfoglia, M. Sławecki, B. Izbicki

  • O bloku

    V poslední přednášce toho dne hovořila Magdalena Sendor o vzniku, charakteru a polském překladu Cantigas de Santa Maria. Jako autorka překladu poukázala na obtíže, které překlad přináší. Soubor Floripari zazpíval tři z dosud přeložených kantig. V říjnu předchozího roku zahájilo Dominikánské liturgické centrum spolupráci s M. Sendor a souborem Floripari na vydání CD a zpěvníku s kantigami v polském překladu. Cílem projektu je nabídnout nové poutní písně, které bude možné zpívat na poutích na Jasnou Horu. Skladby provedené během setkání přesvědčily všechny účastníky, že projekt je nejen zajímavý, ale i velmi zdařilý. Ten den jsme ještě mohli slyšet koncert souboru Jerycho, jehož repertoár tvořilo více než deset pozdně středověkých skladeb. Většina z nich vycházela z gregoriánského chorálu starších období, byť byla výrazně upravena přidanou harmonií nebo vloženými pozdějšími melodiemi. Na závěr dne vedl P. Tomasz Grabowski OP panel, v němž zasedli přednášející M. Bornus-Szczyciński a M. Sławecki a dále S. Witkowski, B. Izbicki a S. Ferfoglia. Navzdory hodinu a půl trvající diskusi se bohužel ukázalo, že na všechny otázky, které přednášející a účastníci otevřeli, nebyl dostatek času. Jedna věc však byla nepochybná. Co udělat, aby se gregoriánský chorál znovu stal prvním zpěvem Církve? Na takto položenou otázku panelisté – s menšími či většími výhradami – odpověděli jednomyslně: v liturgii je třeba více zpívat.

  • Program bloku

    8:30–9:15 B. Izbicki: Lidový zpěv v liturgii
    9:15–10:00 R. Maciejewski: Jak sladit práci varhaníka se zpěvem lidu?
    10:00–10:15 Přestávka
    10:15–11:00 B. Matusiak OP, Collegium Palestrinæ: Velcí mistři klasické hudby – ve službě liturgii, nebo na její škodu?
    12:00–13:00 Mše svatá v bazilice Nejsvětější Trojice
    14:00–14:45 Panelová diskuse: Používat v liturgii klasickou a lidovou hudbu, a pokud ano, jak? Moderátoři: D. Wierzejski, W. Sznyk OP. Hosté: B. Matusiak OP, M. Staromiejski, H. Krawczyk, A. Karpowicz-Zbińkowska
    14:45–15:30 J. Kubieniec: Kritický rozbor repertoáru a výkonů Sixtinského sboru
    15:30–16:15 M. Sławecki, Lege Artis: Rozbor vybraných skladeb ze zpěvníku „Niepojęta Trójco“
    16:15–16:30 Přestávka
    16:30–17:15 A. Karpowicz-Zbińkowska: Ideální liturgická hudba?
    17:15–18:45 Panelová diskuse: Kdo smí skládat liturgickou hudbu? Moderátor: P. Kisiel. Hosté: P. Bębenek, J. Kubieniec, M. Sławecki.

  • O bloku

    Druhý den sliboval být velmi intenzivní a také byl. Začali jsme brzy – na populárně-naučné setkání – protože v 8:30 měl Bartosz Izbicki přednášku o „zpěvu lidu“, tedy o tradičním lidovém zpěvu a jeho využití při mši. Přednášku doprovodil mnoha hudebními příklady. Jeho důkladná analýza se soustředila hlavně na vytyčení otázek, které vyžadují úvahu, výzkum a řešení. Upozornil také na problémy, které vyžadují větší povědomí kantorů a varhaníků, kteří chtějí tradiční zpěvy používat. Ve druhé přednášce dal Rafał Maciejewski varhaníkům několik praktických rad, které jim pomohou vykonávat jejich práci lépe a s větším nasazením. Jako vystudovaný zpěvák a praktikující varhaník mnohé z nich sám uplatnil a vyzkoušel, které nás přibližují k cíli: hlubším znalostem, širšímu repertoáru a konečně k tomu, aby věřící zpívali. P. Błażej Matusiak OP přednášel o využití hudby velkých mistrů v liturgii. Repertoár staré hudby – poklad církevní polyfonie – je nesmírně bohatý, plný nadčasových děl, která dodnes dojímají srdce a mysl posluchačů. Problém však je, že formy staré hudby neodpovídají současné podobě obřadu mše. Významná část přednášky byla věnována protiargumentům proti důvodům uváděným pro odmítání starých děl. Přednášející dokazoval, že navzdory obtížím lze díla starých mistrů úspěšně využívat v liturgii, jak se slaví dnes. Po přednášce soubor Collegium Palestrinae zazpíval tři pozdně renesanční skladby od di Lassa a Palestriny. Kvalita provedení způsobila, že účastníci nejenže nechtěli díla minulých věků odmítat, ale přáli si je slyšet v liturgii. Při mši, která oddělila obě části setkání, zpíval soubor Lege Artis pod vedením Agnieszky Treli-Jochymek a připojil se k dominikánům, kteří každý den v poledne slaví mši. Po mši a přestávce jsme se zúčastnili panelové diskuse o využití staré hudby v liturgii. K P. Matusiakovi a R. Maciejewskému se připojili Antonina Karpowicz-Zbińkowska, Henryk Krawczyk (varhaník baziliky Nejsvětější Trojice v Krakově), P. Wojciech Sznyk OP a Daniel Wierzejski, který diskusi nejen vedl ve velmi uvolněném stylu, ale také téma prohluboval výstižnými a pronikavými otázkami.

    Po panelové diskusi jsme přešli k poslední části setkání, která se zabývala současnými pokusy najít ideální liturgickou hudbu. Nejprve Jakub Kubieniec představil úspěchy Sixtinského sboru. S notnou dávkou humoru a velkou odborností popsal charakteristické rysy zpěvu a repertoáru papežského sboru. Nezdálo se však, že by si myslel, že sbor dosáhl ideálu. Poté Michał Sławecki podal muzikologický rozbor vybraných skladeb ze zpěvníku Niepojęta Trójco. Čekali jsme zdrcující recenzi, protože zpěvník i přes svůj zjevný úspěch stále naráží na kritiku odborníků. Tentokrát jsme však byli příjemně překvapeni. Přednáška vyvážila uznání pro naši publikaci s kritikou, která se týkala jen jednotlivých kompozičních chyb. Některé z nich – podle přednášejícího, vystudovaného skladatele – lze ospravedlnit určitou stylizací, jiné vyplývaly ze zjevného přehlédnutí nebo omylu. Během přednášky řekl něco, co nás obzvlášť překvapilo a potěšilo: že zpěvník by měl být „biblí každé liturgické scholy“. Rozbor skladeb ze zpěvníku ilustroval soubor Lege Artis, který zpíval jak původní verze, tak verze upravené M. Sławeckým pro přednášku. Nakonec jsme vyslechli přednášku Antoniny Karpowicz-Zbińkowské, kterou organizátoři zamýšleli jako shrnutí setkání. Varšavská teoložka hudby představila rysy ideální liturgické hudby. S oporou v dílech kardinála Josepha Ratzingera navrhla řešení ani ne tak praktická jako spíše teoretická a duchovní. V jejích tezích jsme našli výroky, které jsou nám velmi blízké a které už jsou cíli práce našeho centra, i teze, které rádi začleníme do svého poslání. Posledním bodem programu byla panelová diskuse o skládání liturgické hudby. Paweł Bębenek bohužel nemohl přijet, ale diskuse byla přesto velmi zajímavá a ne bez kontroverzí. Vedl ji Paweł Kisiel, kantor baziliky Panny Marie v Krakově, a zúčastnili se jí přednášející setkání (J. Kubieniec, M. Sławecki, B. Matusiak OP a T. Grabowski OP).